1. série
Naši čínští předkové
Číňanům vděčíme za tolik vynálezů: hrací karty, zeměpisné mapy, desetinnou soustavu, parní stroj... To vše měli již před více než 2000 lety. I další vynálezy vás budou zajímat: hodinový stroj, koňak, tisk, rakety, řetězový náhon, visuté mosty, papír. ...
Archimédes a Staří Řekové
V tomto díle poznáme většinu vynálezů, které už před 2000 lety běžně používali Staří Řekové: Hippokrates a medicína, Sokrates a filozofie. Poznáme Sofokla, Euripida, krále Oidipa, Elektru... A také Démokrita a atom, Erastosthena a výpočet obvodu zeměkoule. A nakonec Archiméda, nejslavnějšího vynálezce té doby. ...
Hérón z Alexandrie
V tomto díle uvidíme vynález slavného Aristotela "učení při chůzi", aneb peripatetická škola. Poznáme Ktésebia, vynálezce vodních hodin, vodní pumpy, teploměru a dalších v té době pozoruhodných vynálezů. A nakonec uvidíme samotného Héróna z Alexandrie, nepochopeného génia a jeho zvedací stroj, stroj na páru a nebo hudební nástroj podobající se pianu. ...
Měření času
Maestro nám bude vyprávět dlouhý příběh, který začíná daleko v historii u slunečních hodin a končí až u atomových. Uvidíme vznik různých hodin: slunečních, přesýpacích, olejových či svíčkových. Že je neznáte? A co takhle čínské vodní hodiny, které ukazovaly například fáze měsíce či pohyb planet. ...
Jindřich Mořeplavec a kartografie
Jindřich, třetí syn krále Jana Portugalského, se rozhodl objevovat svět. Založil výzkumné a navigační centrum na ostrově Sagres. Expedice podněcované Jindřichem obeplouvají africké pobřeží. Tyto výpravy poprvé obeplují mys Bojador v Africe a roku 1847 obeplouvá Bartolomeo Díaz poprvé nejjižnější cíp Afriky - mys Dobré naděje a otevírá tak cestu do Orientu. ...
Gutenberg a knihtisk
Kdo vynalezl knihtisk? Již před tisíci lety se o výrobu papíru úspěšně pokoušeli staří Číňané a o několik století později přichází Gutenberg s novou technikou knihtisku. Vynalézá tiskařský lis, slitinu pro vylévání písmenek a zdokonaluje velkovýrobu knih. Jeho touhou je, aby každý člověk mohl mít svou knihu. ...
Leonardo da Vinci
Kdo byl a co všechno uměl tento geniální umělec a vynálezce? Poznáte život Leonarda, který se věnuje architektuře, anatomii, mechanice, strojnictví, kosmické technice, obráběcím a válečným strojům, hudbě, biologii... A také malování, jen tak bokem. Několik set let před ostatními vynalezne principy létacího stroje, tanku, kuličkových ložisek a namaluje slavné obrazy Monu lisu či Poslední večeři. ...
Lékaři
Apukuntura ve staré Číně, Hippokrates ve starém Řecku, v Římě zase objevení nervové soustavy. V 16. století Ambroise Paré aplikuje nové lékařské prostředky: zašívá cévy, vynalezne protézu končetin. A o něco málo později objeví Harvey krevní oběh. ...
Galileo Galilei
"A přece se točí," zvolal Galilei. Kdo by si tuto větu nepamatoval ze školy.
Galileo se narodil v italském městě Pisa, vystudoval univerzitu a stal se profesorem matematiky. Zdokonalil hodiny díky kyvadlu a vynalezl dalehohled. Galileo zastával názor, že Země se otáčí okolo Slunce a to se mu stalo osudným. ...
Isaac Newton
Už jako malý kluk měl tisíce nápadů, vyráběl papírové draky nebo vodní hodiny. Později rozvinul teorii lomu světlam a když mu spadlo na hlavu jablko ze stromu, objevil gravitační zákon. Brzy se stal profesorem matematiky a stále rozvíjel své teorie: odpor vzduchu, střely, nárazy, šíření zvuku či rovnováhou kapalin. Nikdo před ním nepřispěl tolik k porozumění světa. ...
Buffon a dějiny naší planety
Jak je stará naše Země? Dnes to víme docela přesně, ale před pár stovkami let tomu tak nebylo. Nikdo si v době Buffona nedovedl představit, že je Země stará 4,5 miliardy let. Ani on sám ne, ale přišel na to, že Země byla kdysi žhavá koule a bez života a že se veškěrý život musel po dlouhou dobu vyvíjet. Dodnes jsme Buffonovi vděčni, že umístil naši planetu, faunu a flóru na přední místo v dějinách. ...
Lavoisier a chemie
Byl to Lavoisier, kterého můžeme považovat za otce chemie. Byl velmi nadaný a už ve svých 25 letech se stal členem Akademie věd. Předkládal důkazy, že pokud jde o hmotu, nic se neztratí, nic se nevytvoří, vše se jenom přemění v něco jiného. Dokázal, že voda není "element", ale spojení vodíku a kyslíku a objevil metrický systém, který používáme dodnes. ...
Stephenson - plnou parou vpřed
Jak je to vážně s párou? Je překvapivé, že se ji člověk naučil používat teprve před pár stoletími. Denis Papin vynalezl první tlakový hrnec, Newcomen a Watt pak zdokonalili první parní stroj. A pak přišel Stephenson s vynálezem parní lokomotivy. Lokomotiva Rocket jezdila rychlostí 20 mil za hodinu, a tak začalzlatý věk parní železnice. ...
Faraday a elektřina
Na přelomu 19. století se začal mladý Michael Faraday zajímat o elektřinu. V Královském ústavu později prezentoval své poznatky: pohyb magnetů vytváří silové pole, které zase vytváří elektřinu. Poznání elektrické energie bylo jedním z nejvýznamějších objevů novodobé historie. Jak velká čarodějka elektřina je, uvidíte v tomto dílu. A náš svět by jenom stěží mohl bez elektriky fungovat. ...
Darwin a evoluce
Pochází člověk z opice? Dodnes diskutované téma! Ale jak k němu Darwin dospěl? Už jako mladý přírodovědec měl možnost plavit se s výzkumnou lodí po pobřeží Jižní Ameriky. Na svých cestách poznal mnoho neznámých zvířat. Největší objevy však učinil na ostrovech Galapágy, kde měl možnost poznat stejné druhy ptáků s jinými zobáky podle toho, na jakém ostrově žijí. A tak se zrodila myšlenka evoluční teorie druhů. ...
Mendel a hrách
Mendel je nazýván otcem genetiky a opravdu tomu tak je. Díky hrášku se mu podařilo objevit genetické zákony. To znamená, že rodiče přenášejí své vlastnosti na potomky díky genům. Mendelovi nástupci pak díky jeho objevům pokládají základy genetického inženýrství, objevují a zkoumají DNA. ...
Pasteur a mikroorganismy
Francouzsk vědec Pasteur objevil maličké částečky - mikroby, kteří šíří nemoci a infikují nás. Díky tomu dokázal vyvinout očkování. Nejprve je prováděl na zvířatech a později i na lidech. Díky němu byl celý svět očkován proti vzteklině. Pasteurův ústav později vyvinul vykcíny na záškrt, mor, tyfus, žlutou zimnici, tuberkulózu nebo žloutenku. ...
Thomas Edison a aplikované vědy
Jedním z největším vynáletců byl Edison. Už ve 12 letech začíná prodávat vlastní noviny, pozdějí vynalézá detektor omylu, vícenásobný telegraf a další stovky vynálezů. Ve 30 letech vyrobil zařízení pro záznam hlasu a vynalezne žárovku, díky které pak osvětlí celá města. Vynalezl také předchůdce kamery - poprvé rozhýbal obrázky. ...
Marconi a elektromagnetické vlny
Mladý italský génius jménem Marconi poprvé ovládl přenos vln vzduchem. K přenosu zvuku už nebude zapotřebí elektrického drátu. Vzniklo bezdrátové spojení a informace budou přenášeny z jednoho konce svéta na druhý. Lodě s problémy mohly volat o pomoc. Díky Marconiho bezdrátovému rádiu se zachránila třetina cestujících Titaniku, kteří by bez pomoci ostatních lodí nepřežili. ...
Ford a dobrodružství jménem automobil
Kdo by neznal automobil, dnes běžná součást našeho života. Nebylo tomu tak vždycky a v tomto díle můžeme vidět, jak došlo k vyrobení prvního automobilu. Uvidíte první automobilové závody a otevření první továrny an auta značky Ford a také, jak se automobil značky Ford T začal vyrábět sériově. ...
Létání
Létat chtěli lidé už od pradávna: bájný Ikaros, Leonardo da Vinci a nakonec bratři Wrightové, kteří uskutečnili první seriózní let. Začala vznikat jednoduchá letadla, která se později, zejména za války, zdokonalovala. Dnes není létání žádným snem, ale naprosto běžným dopravním prostředkem. ...
Marie Curieová - Sklodowská
Byla jednou z prvníxh žen, která studovala univerzitu a získala také diplom a profesorský titul. Marie byla velmi nadanou ženou a společně se svým manželem objevila a zkoumala radium. Později získala Nobelovu cenua jejich objevy můžeme využívat dodnes. ...
Albert Einstein
Pro většinu z nás je otcem fyziky a tím nejznámějším vynálezcem. Jeho teorie relativity tehdy získává odpor u věděcké společnosti. Avšak za nějaký čas se skutečně jeho teorie potvrdí. Za války se odstěhuje do USA, kre bude mít později možnost setkat se osobně s americkým prezidentem. ...
Lorenz - Táta Kačer
Říkali mu "táta Kačer", protože celý svůj život věnoval pozorování zvířat... Ovšem v jejich přirozeném prostředí. Poprvé dokázal postavit etologii jako seriózní vědu a dokázal, že chování živočichů není automatické. Že dokáží přemýšlet, učit se, mít rád stejně jako lidé. O mnoho by byl svět lepší, kdyby člověk mohl být tak citlivý jako zvířata. ...
Armstrong, Měsíc a vesmír
V tomto dílu začínají lidé létat do vesmíru, Rusové se předhání s Američany. Vysílají první družice, lidi a zvířata na oběžnou dráhu Země. A pak přijde Armstrong a posádka jeho rakety, která poletí k Měsíci. Armstrong byl prvním mužem, který se v rámci programu Apollo mohl procházet po Měsíci. ...
Budoucnost
Co může ještě člověk v dnešní době vynaleznout nebo objevit? Vždyť už všechno víme a známe. Není tomu tak, čekáme ještě na objevy robotů, rychlejších dopravních prostředků, zdokonalení počítačových čipů nebo cestování vesmírem. Jednou budou děti našich dětí obývat Mars. Člověk vždycky objevoval a vynalézal a bude to tak i nadále. ...